Zoologie

I. Ornitologie

Rybáci dlouhoocasí (Sterna paradisaea) jsou známí svým agresivním chováním u hnízd proti vetřelcům (včetně lidí). Naším cílem je porovnat agresivní chování rybáků proti lidským návštěvníkům v lokalitách ovlivněných přítomností lidí a v přírodních biotopech. Výsledky této studie mohou napomoci ochraně hnízd rybáků v Longyearbyen a v dalších místech se zvýšenou turistickou zátěží.
Úspěšnost hnízdění rybáků dlouhoocasých je značně variabilní a závislá na umístění kolonie a podmínkách prostředí (predace, počasí atd.). Srovnání kolonií v původním přírodním prostředí a v Longyearbyen nám dává příležitost studovat vliv přírodních faktorů (predace, klima) a vliv přítomnosti člověka na hnízdní ekologii tohoto druhu ptáka.

II. Parazitologie a infekční biologie

1. Studium životních cyklů motolic čeledi Opecoelidae z plžů Buccinium spp.a čeledi Gymnophalidae z mlžů Mya truncata a Hiatella arctica.

2. Studium životních cyklů dalších helmintů ryb a mořských bezobratlých živočichů.

3. Vyšetřování tkání a orgánů vybraných bezobratlých i obratlovčích hostitelů s cílem histologických studií parazitů ze skupin Apicomplexa, Myxozoa, Microsporidia, Ciliata a izolace amfizoických améb.

4. Mapování biodiverzity litorálních biocenóz

5. Střevní paraziti suchozemských savců a ptáků.
Vyšetření trusu pomocí klasických koprologickýchi metod a molekulárních analýz. Zvláštní pozornost je věnována parazitům polárních lišek (Vulpes lagopus) a ledních medvědů (Ursus maritimus), jakož i parazitům introdukovaných savců (hraboši Microtus levis a psi).

6. Pátrání po arbovirech a viru ptačí chřipky
Komáři Aedes nigripes (larvy a dospělé samice) a klíšťata Ixodes uriae jsou pomocí molekulárních metod vyšetřována na přítomnost arbovirů. Orofaryngeální a kloakální výtěry jakož i trus vybraných ptačích druhů jsou testovány na přítomnost virů chřipky. Protilátky proti viru ptačí chřipky byly nalezeny v sérech racků tříprstých (Rissa tridactyla).

III. Ekologie terestrických a sladkovodních bezobratlých

1. Vývoj půdních společenstev na ekologických gradientech
Arktická půda reflektuje řadu dobře zřetelných environmentálních gradientů včetně iniciálních stadií. Vyskytují se zde především zástupci mikrofauny a mesofauny s menším množstvím druhů. Náš výzkum je zaměřen na analýzu společenstev půdní fauny z pohledu taxonomického a funkčních vazeb uvnitř půdního prostředí i navenek.

2. Sladkovodní jezera a potravní sítě.
Arktická jezera jsou typická zjednodušeným systémem potravních sítí od producentů ke konzumentům a karnivorům, což umožňuje analýzu jejich relativního významu a hledání odpovědí na specifické ekologické otázky. Rozdíly ve tvaru, chemii, stáří a fyzikálních podmínek umožňují srovnání populací pod vlivem různých faktorů.

3. Ekofyziologie a funkční adaptace půdních organismů
Tvrdé podmínky života v Arktidě jsou podmíněny rozvojem fyziologických a ekologických adaptací k přežívání půdní fauny za nízkých teplot a častého sucha. Studujeme tyto adaptace půdní mikro a mesofauny za použití pokročilých kvantitativních vzorkovacích metod.

Kontakt:Oleg Ditrich

Pracoviště:Centrum Polární Ekologie, Katedra Parazitologie, Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

Obor výzkumu:parazitologie

Adresa:Branišovská 31, 370 05, České Budějovice

E-mail:oleg(at)paru.cas.cz

Tel:+420 387 776 320

Publikace:on-line zde