Výzkumná stanice Josefa Svobody

Česká arktická vědecká infrastruktura „Stanice Josefa Svobody“

leták Arktická výzkumná infrastruktura

Provozní náklady arktické výzkumné infrastruktury

Satelitní čísla pro 2018

Terénní stanice Nostoc/Petuniabukta 1 +881 632 574 100

Terénní stanice Nostoc/Petuniabukta 2 +881 632 669 779

Longyearbyen/Clione/Petuniabukta +881 632 578 889

Clione – Iridium GO +881 622 466 149

Clione +881 632 710 164

Pokud potřebujete poslat zprávu na Clione nebo na terénní stanici Nostoc, použijte webové rozhraní Navisat https://www.navisat.cz/sms-na-satelitni-telefon.html nebo Iridium Messaging https://messaging.iridium.com/.

Jako předmet použijte jméno toho, komu je zpráva určena. 

 

Open Access (česká verze bude přidána brzy)

The Czech Arctic Research Station applies an open access policy to the most of provided services (e.g. use of laboratories, scientific instruments, databases, sample collections). Other equipment such as research ship,  rubber boats for coastal navigation, car or snowmobiles, as well as technical workshop, presentation devices, etc.), are available for all approved national and international users for non-profit prices, covering fuel, amortization etc. Non-profit prices are also charged for accommodation in Julius Payer’s house in Longyearbyen and Nostoc field station in Petuniabukta. Travel costs are covered by the users. In case when the demand/offer rate of the CARS’s capacities is not balanced, the Scientific Board’s Recommendations are intended to address the issues of devoting the CARS’s limited capacity to the top scientific quality research proposals. The CARS is a member of INTERACT infrastructure project under the auspices of SCANNET, a circumarctic network of currently 83 terrestrial field bases in northern Europe, Russia, US, Canada, Greenland, Iceland, the Faroe Islands and Scotland as well as stations in northern alpine areas. INTERACT specifically seeks to build capacity for research and monitoring in the European Arctic and beyond, and is offering access to numerous research stations through the Transnational Access program. The applicants can apply directly via appropriate calls and their proposals are evaluated by the INTERACT inner evaluation system (INTERACT-related users will be preferred during the time of relevant calls, of course). INTERACT committee provides selection of projects according to scientific value and covers at least part of their budget which supports open access.

All ethical and legal questions related to the CARS’s outputs and activities are solved in accordance with respective authorities: the special international legislation (especially the Svalbard treaty), the national legislation, and the host institutions’ regulations, which have their special departments established to deal with such issues. As the hosting institution (public national university) is tied together with the CARS, there is generally no risk of any violation in this way. Concerning the particular issues, such as protection of the intellectual rights to the datasets provided via open-access, the users are allowed to use the data to achieve their own original results, but they are formally prevented (usually by the agreement, letter of understanding, or contractually) from publishing the datasets themselves without permission of the CARS or responsible entitled authors respectively.

Generally, the users are formally (usually by the agreement, letter of understanding, or contractually) bind to state the acknowledgement to the CzechPolar2 RI in all of their relevant outputs, incl. stating the MEYS and its Large Research Infrastructure Operation Programme as the provider of the public support for CARS’s operational costs.

 

Historie vzniku

Česká arktická vědecká infrastruktura „Stanice Josefa Svobody“ vznikala na základě zkušeností a výsledků českého ekologického výzkumu, který probíhal v různých částech Arktidy a Antarktidy v druhé polovině 20. a na začátku 21 .století. Klíčovým momentem založení infrastruktury byla účast na projektu „Biologická a klimatická diverzita centrální části arktického souostroví Svalbard“ MŠMT INGO LA 341 (2007 až 2010), který byl součástí Mezinárodního polárního roku . Tento projekt zapadá do dlouhodobého konceptu zapojování českých odborníků do řešení problematiky výzkumu (International Polar Year IPY 2007 – 2008) polárních oblastí. Výzkumný směr byl akceptován Českou republikou v souvislosti s uzavřením smlouvy Evropské unie v článku 169, v němž se ČR zavázala sdružovat národní prostředky na aktivity začleněné do programu EUROPOLAR.

Norský polární institut nabídl České republice možnost zapůjčení některé z malých terénních základen v centrální části Svalbardu. Na základě terénního průzkumu byl pro účely projektu vybrána lokalita Billefjorden, konkrétně na západním břehu Petuniabukta (zeměpisné koordináty: 78°40’10’’N, 16°24’24’’E). Od ruské těžební společnosti Arktikugol si univerzita zapůjčila terénní základnu. S podporou tohoto projektu univerzita umístila také na přístavním molu ruského těžebního města Pyramiden dva kontejnery (jeden ubytovací a jeden sloužící jako dílna a sklad).

Na základě takto vybudované základny pro český arktický výzkum MŠMT udělilo navazující projekt zaměřený na vybudování České arktické vědecké infrastruktury, "CzechPolar - České polární stanice: stavba a operační náklady" - LM2010009 (2010 až 2015). Souběžně Masarykova univerzita obdržela podporu na provoz stanice J. G. Mendela na ostrově James Ross v Antarktidě (více na http://polar.sci.muni.cz). V průběhu řešení tohoto projektu se podařilo provádět pravidelný interdisciplinární výzkum a současně pravidelně organizovat kurzy Polární ekologie (v létech 2012 až 2014 byl kurz Polární ekologie sponzorován projektem „Vytvoření pracovního týmu a pedagogických podmínek pro výuku a vzdělávání v oblasti polární ekologie a života v extrémním prostředí", reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0190. V roce 2015 a 2016 jsou kurzy organizovány za podpory projektů Norských fondů NF-CZ07-ICP-1-0532014 NF-CZ07-ICP-4-316-2016. Současně bylo v roce 2012 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity zřízeno Centrum polární ekologie, které se v roce 2013 nastěhovalo do nově rekonstruované budovy a také byla Česká republika přijata za člena International Arctic Science Committee, kde v jednotlivých odborných komisích pracují odborníci z různých institucí napříč ČR. V roce 2013 byla uvedena do provozu Arktická vědecká stanice Julius Payer ve správním městě Svalbardu v Longyearbyenu.  V posledním roce řešení projektu byla řízena terénní výzkumná stanice Nostoc v zátoce Petunia  a byla uvedena do provozu expediční vědecká loď Clione.

V roce 2015 byl projekt úspěšně dokončen a byla uvedena do provozu celá „Česká Arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody“.  Infrastruktura byla pojmenována po česko-kanadském arktickém rostlinném ekologu a emeritním profesoru torontské univerzity Josefu Svobodovi. Infrastruktura je vybavena pro interdisciplinární výzkum a vysokoškolské vzdělávání v hlavních oborech arktické přírody a zahrnuje všechny hlavní výzkumné směry (z oblasti živé přírody jsou to mikrobiologie – algologie, botanika - rostlinná fyziologie, zoologie – parazitologie a z oblasti neživých věd   klimatologie – glaciologie, geologie – geomorfologie a hydrologie – limnologie), které projekt podporoval od roku 2007 respektive od roku 2010. V návaznosti na projekt vybudování infrastruktury udělilo MŠMT podporu provozu České Arktické vědecké infrastruktuře Stanice Josefa Svobody a infrastruktuře stanici J. G. Mendela na ostrově James Ross v Antarktidě „Česká polární výzkumná infrastruktura - CzechPolar2“, LM2015078 na období 2016 až 2019.

Česká vědecká infrastruktura „Stanice Josefa Svobodu“ ve všech svých částech nabízí spolupráci s domácími i zahraničními institucemi při přírodovědném výzkumy Arktidy. Podmínky za jakých je možno infrastrukturu využívat jsou specifikovány v technickém popise infrastruktury.